Másilková Soňa

1| Co Tě přivedlo ke hře na housle?
Jednou k nám do školky přijela Zuška, zahráli nám několik písniček. Mně se nejvíc zalíbily housle a tak jsem šla ke konkurzu.

2| Vystřídala jsi hodně učitelů, jak to na Tebe působilo, čím Ti to prospělo nebo naopak?
Jako malá jsem změny moc nevnímala. Když jsem došla k p. uč. Frodlovi, který učil trochu jinak než jsem byla zvyklá, dost mě to vykolejilo. Chtěla jsem přestat. Ale měla jsem ráda jak pana učitele, tak hudbu. Když odešel i můj třetí učitel, tak už jsem vážně nevěděla? Každý učí trochu jinak. Dostala jsem se k p. uč. S. Akritidu, za kterou jsem strašně ráda.

3| Máš ke svému nástroji nějaký zvláštní vztah?
Když jsem si vybírala celé housle, měla jsem možnost vybrat ze tří nástrojů. Už v dílně mi padly do oka ty tmavé. Doma jsem si všechny zkoušela na oblíbené skladbě, Romanci. Každé měly specifický zvuk, ale ty moje měly krásnou barvu tónu, hlavně na G struně.  Když je se mnou vybírala p. učitelka, vybrala jiné. Ale rozhodnutí bylo na mě, jak říkala. Doma jsem o tom hodně přemýšlela, vybrala jsem podle svého srdce.

4| Jak se cítíš při vystoupení na koncertě. Máš raději sólovou hru, nebo hru v orchestru?
Před koncertem mám trému snad pořád. Vždycky se bojím, že zapomenu noty i když je vidím obrazně před sebou. Hra v orchestru mě baví. Někdy je těžší se sladit. Přesto, že sólová hra má pár výhod, stejně mám radši spíš hru v orchestru. Sice začátky v orchestru nebyly nic moc, ale teď mě to baví. Nehraji sama a když jsou všichni připraveni, je z toho pěkná muzika

5| Vyměnila by si housle za jiný nástroj?
Spíš ne. Jsou kromě jiného zvukově specifické a moc se mi líbí. Snad jen bych ráda uměla hrát i na klavír.

6| Jak Tě bavila teorie?
Nauka sama o sobě byla zajímavá, ale docházet každý týden, mě nebavilo. Jako malá jsem hrála podle barevných not, takže jsem nauku moc nechápala.

7| Jak dlouho už na housle hraješ?
Hraji od pěti let – tedy osmým rokem.

8| Jak často trénuješ. Nevyužila by si ten čas na něco jiného?
Snažím se hrát 5× týdně. Mám hodně kroužků, ale housle bych nevyměnila. Když nehraji o prázdninách, tak mi to časem stejně začne chybět.

9| Máš lásku k houslím po někom zděděnou, nebo je to náhoda?
Dlouho jsem si myslela, že je to jen náhoda, ale zjistila jsem, že na housle hrál můj  pradědeček

10| vzkázala by jsi něco svým spolužákům?
Určitě se nevzdávat! Hra i zpěv jsou úžasné koníčky. Každému se občas nechce, ale když vydržíte, výsledek stojí za to.