Alois Chudoba

1| Jak ses dostal ke klavíru, kdo a v kolika letech Tě přihlásil?

Klavír mne zaujal při začátcích trénování mé sestry. Jeden z důvodů, proč začít s klavírem byl také ten, že se naučím noty a bude pro mne lehčí hrát na bubny, což byl vždy můj sen a tehdy v Pamfilii nebyl učitel na bicí. Na klavír mě přihlásila mamka. Přihlásila mě v mých sedmi letech.

2| Víme, že máš velký hudební talent, jeden ročník v klavíru jsi dokonce přeskočil a že Tvůj sen byl odjakživa hrát na bicí. To se Ti splnilo a dnes můžeš říct, že jsi multiinstrumentalista a studuješ u nás v ZUŠ dvě studijní zaměření (klavír a bicí nástroje). Pověz nám, jakým způsobem se připravuješ na hodiny, abys obojí zvládl, jelikož hra na klavír je na rovinu docela dřina a Ty máš výborný prospěch? Pomáhá ti někdo?

Zde patří velké díky mé mamince. Díky tomu, že se mnou dříve denně trénovala na klavír, tak jsem dostal cvik. Dnes se mi občas stává, že trénink vynechám, ale pak musím alespoň část vynechaného učiva dotrénovat. Co se bicích týká, tak protože byly vždy můj sen, tak je to pro mě spíše zábava než otrava, a proto dbám spíš na vytrvalost než na omezení časem.

3| S Tvou sestrou a zároveň spolužačkou Hanou Chudobovou hrajete v klavírním duu a dokonce jste si zahráli i na 2 klavíry. Co se Ti líbí více a proč – 4ruční hra na 1 klavír anebo hra na 2 klavíry? A preferuješ více hru s někým anebo sólovou hru?

Jelikož mi přijde, že na 2 klavírech má člověk větší pocit svobody a tím pádem i větší rozsah, tak bych osobně volil hru na dva klavíry. Osobně více preferuji sólovou hru, protože jsem si nezahrál nikdy tolik skladeb s někým, proto nemohu posoudit na plno hru pro dvě či více osob.

4| Máš nějakou nejoblíbenější skladbu (může být i více), kterou jsi v Pamfilii hrál? Vybral sis ji sám nebo Ti ji vybrala p. učitelka P. Akritidu?

Mezi mé nejoblíbenější skladby patří: Shape of you a Piráti z Karibiku, ale i Les. Sólové skladby jsem si vybíral sám, ale skladbu Les nám vybírala paní učitelka.

5| Co je podle tebe na studiu klavíru nejtěžší? Měl jsi někdy klavírní krizi, že jsi chtěl skončit a raději si jít ven zaběhat než cvičit na klavír?

Mě osobně dělalo a dělá problém hrát z not. Ano, asi od 5. ročníku jsem chtěl skončit, ale máma mě vždy podpořila a paní učitelka mi pomohla si vzpomenout na mé nejlepší zážitky z klavíru. A tak jsem si vždy řekl, že ještě jeden ten rok asi vydržím.

6| Absolventů se většinou ptáme, kam se hlásí na střední či vysokou školu. Ty máš sice ještě nějaký čas k dobru, ale i přesto by nás zajímalo, kam v životě směřuješ a kde Tě třeba jednou budeme potkávat?

Můj život spíše směřuje k ekologii a dřevu. Taktéž bych se rád stal uměleckým řezbářem a jeden z mých snů je mít vlastní řezbářskou dílnu, kde budu trávit čas spolu se svým psem.

7| Závěrem bychom Ti rádi poděkovali za vypomáhání Tvým rodičům se zvučením našich akcí. Klobouk dolů, že zvládáš hrát a ještě organizovat zázemí akce, které málokdo vidí. Kolik hodin před akcí začínáš s výpomocí a v čem Tvá práce spočívá?

Díky rodičům, kteří mě naučili nemyslet vždy jen na sebe, tak je pro mě pomáhat zábava, taktéž je to pro mě obohacení, kdy se naučím něco nového a taktéž poznám nové prostory. Když přijdu na akci, snažím se pomoct, kde je potřeba např. s koupením svačiny, dále se sestavováním a zase skládáním bicích nástrojů, motáním kabelů, skládáním stojánků, balení mikrofonů či nakládání do auta. Místo od místa se čas liší, ale průměrná doba jsou dvě hodiny.

Děkujeme Ti za rozhovor a přejeme Ti hodně štěstí v další životní etapě!