Barbora Tyšlicová

(absolventka 2024)

Rozhovor

1| Vzpomínáš si na první momenty, kdy jsi vzala flétnu do ruky? Kdy to bylo?
Asi když se začal na flétnu učit můj brácha, to mi mohlo být nějakých 5 nebo 6 let.

2| Tvoje cesta ale nezačala v Rapotíně. Jaké byly tvé začátky a jak ses dostala na naši ZUŠ?
Začínala jsem v hudebninách v Šumperku pod vedením paní učitelky Pokorné. Tam jsem chodila asi 4 roky a poté jsem měla rok pauzu. V páté třídě jsem chtěla dělat talentovky na klavír do ZUŠ PAMFILIA, tehdy ještě v Losinách. Tam ale neměli místo, a tak jsem se naprosto spontánně rozhodla, že zkusím i talentovky na zobcovou flétnu. No, a vzhledem k tomu že se tato třída zrovna otevírala, tak mě vzali.

3| Netajíš se tím, že zobcová flétna není tvůj jediný nástroj. Povíš nám něco o své kariéře houslistky a klavíristky?
Na klavír jsem začala hrát také ještě v hudebninách v Šumperku, to mi mohlo být nějakých 9 let. Chodila jsem na něj i do Pamfilie, ale po dvou letech, ve svých čtrnácti, jsem skončila. Od malička jsem se chtěla stát houslistkou, ale rodiče mi to dlouho zakazovali. Přesto jsem se ve svých čtrnácti letech rozhodla, že si podám přihlášku do Šumperské ZUŠ a tam mě vzali. Hrála jsem rok, ale pak jsem letos kvůli komplikacím s rukama musela bohužel přestat. Ale láska k houslím mě neopustila.

4| Proč jsi dala přednost zobcové flétně? Je pro tebe něčím speciální?
Asi proto, že na ni umím nejlépe ze všech nástrojů. A taky proto, že mě to moc baví. Jeden z důvodů je také to, že si spousta lidí myslí, že se jedná o hrozně jednoduchý nástroj pro malé děti. A tak je chci přesvědčovat o opaku 😀

5| Prošla jsi změnou více pedagogů. Jak jsi tyhle změny zvládala?
Poté, co jsem skončila v hudebninách s paní učitelkou Pokornou, tak jsem si upřímně myslela, že moje flétnové kariéře je konec. Ale poté jsem začala chodit k panu učiteli Čtvrtlíkovi a musím říct, že ve mně probudil opravdovou lásku k hudbě. Jeho odchod jsem snášela celkem špatně a měla jsem velký strach z toho, co bude dál. A letos v září si mě přebrala paní učitelka Vávrová, tehdy ještě Šuláková. A jsem za ni neskutečně moc vděčná. Nejenom, že je skvělou učitelkou, ale i kamarádkou.

6| Jaké hudební plány máš po absolutoriu?
Moje plány po absolutoriu jsou zatím dost v mlze. Moc totiž nevím, jak se to bude s mým onemocněním vyvíjet. Ale hrozně moc ráda bych pokračovala dál ve studiu tady na ZUŠ. V srdíčku mám pořád touhu po studiu na konzervatoři, kam jsem se chtěla hlásit letos, ale zdraví mi to nedovolilo.

7| Máš nějakou oblíbenou skladbu či skladatele, nebo i nějakého interpreta?
Mezi moje oblíbené skladatele pro zobcovou flétnu patří Purcell, Handel, Telemann a samozřejmě Vivaldi. Velmi se mi líbí koncert od Pellegriniho, který mám tu čest hrát na svém absolventském koncertě.

8| Upřednostňuješ spíš sólovou hru, nebo máš ráda i komorní hru, případně hru v orchestru?
Myslím, že všechno má svoje pro a proti. V komorní hře se ráda učím poslouchat ostatní, ale zároveň se musím soustředit na svůj vlastní part. V sólové hře mám zase možnost se více autenticky projevit, ale chybí mi podpora ostatních, případně ta hloubka, kterou může komorní soubor poskytnout. Co si ale moc neužívám, je hra v orchestru. Protože flétny nikdy nejdou slyšet a neladíme. Přesto věřím, že se to v průběhu času zlepší, až nás bude víc.

9| Myslíš si o sobě, že jsi trémistka, co se týče vystupování?
Ano, určitě jsem. Ale myslím, že se to časem zlepšuje. Pamatuji si na jeden ze svých prvních koncertů, kdy se mi tak moc potily ruce, že mi z nich málem vyklouzla flétna.

10| Chtěla bys něco vzkázat svým spolužákům a povzbudit je (nejen) v hudbě?
Myslím, že na každého hudebníka někdy přijde krize, kdy s tím fakt chceme seknout. A i na mě přišla, když mi bylo tak deset. Ale vydržte, ona zase odejde.  A pak si k hudbě najdete zpátky cestu a zase vás to bude bavit a naplňovat. Ani nevíte, jak jsem teď ráda, že jsem před šesti lety neskončila. A fakt cvičte. Bez toho se nikam neposunete. Mně se taky občas nechce, ale určitě bych nebyla tam kde jsem, kdyby moje flétna ležela celý týden v koutě.

Děkuji moc za rozhovor a těším se na další spolupráci.